Falka - Modli se se mnou

Klopýtlo děcko v rozběhu
— máma je chvilku nehlídala
Šílená dívka na břehu
v té vůni cosi zahlídla
nahnula se — a neustála

Že tíha pády nabídla...?
Modli se se mnou za křídla


Jdou bledé oči pokojem
Jdou tence Nic je nerozbolí
O co zavadí? O co jen...?
Je marné každé umění
Jsou vyťukány bílou holí

Že kalné dny se nemění...
Modli se se mnou za snění


Vím, pořád někam spěchají
roztržití a rozhádaní
Chtěla bych jim všem potají
v těch jejich skříňkách uklidit
po srdcích přejet horkou dlaní

Že slepí jsou, že nevidí...
Modli se se mnou za lidi


Ruce složené do klína
vyhasl oheň nekrmený
v člověku lidské usíná
přestalo dílo prsty kvést
ulétl racek vyděšený

Že se to ticho nedá snést...?
Modli se se mnou za bolest


Co světel září nahoře!
Jsou křehké hvězdy narození
— některé spadnou do moře
zhasnou ve vlnách chladných vod
někomu z lidí osud změní

Že Bůh je slepý lodivod...?
Modli se se mnou za život


Pod sněhem právě vzdychla si
zavoněla mi po předjaří
zablýskla hravě na časy
Zadunělo to hrázemi
jak posteskla si na své stáří

Že dlužníky jsme, zdá se mi
Pojď pomodlit se za Zemi


O čem to tady vyprávím?
Proč rozechvívám tvoje víčka?
Možná se bojím, co já vím
že zapomeneš předčasně
necháš se spokojeně zhýčkat

Uplynou slova nehlasně...

Dnes pomodlím se za básně